Je mi jasné, že nikdo není dokonalý, ani já ne a možná mi také občas něco unikne. Ale všichni na sobě můžeme pracovat a snažit se chyby alespoň omezovat. Věřím, že je to důležité. Vzhledem k tomu, že čtením se učíme i psát, je dobré, aby naše texty neučily podvědomě jiné lidi psát s chybami. Aby lidé časté chyby nebrali jako něco normálního, že se to tak přece píše.

V dětství jsem často slýchala, že abych se naučila mít cit pro jazyk, je dobré co nejvíc číst. A to platí nejen pro osvojení pravopisu, gramatiky a stylistiky rodného jazyka, ale pomáhá to i při učení jakéhokoliv cizího jazyka.

Snažme se tedy psát co nejlépe. Naše texty budou působit profesionálněji a my budeme budit také serióznější dojem, pokud budou naše texty bez zbytečných chyb.

Nebudu už déle zdržovat a pojďme k věci.

1) Skloňování číslovek pomocí různých zajímavých koncovek.

Už jsem viděla třeba tvary 10-ti, 12ti, 7mi apod. To vše je ale špatně! Tyto koncovky tam nemají co dělat. Lidé text dokáží přečíst správně i bez těchto „nápověd“. Dále je možné vidět tvary jako 18-letý. To je také špatně. Správně by bylo 18letý, bez pomlčky. Jedná se o jedno přídavné jméno, píše se proto dohromady.

Příklady správného řešení:

Byl jsem na výletě s 10 kamarády.

Je to 18letý mladík.

2) Psaní procent

Kdy psát mezeru a kdy ne? Stačí si zapamatovat jednoduché pravidlo. A nikdy nenapsat takovou hrůzu jako třeba toto: 100%-ní.

Pokud chci použít procenta jako podstatné jméno, napíšu je s mezerou. Např.: 100 % (= sto procent). Pokud chci ale použít procenta jako přídavné jméno, napíšu je bez mezery. Např.: Dnes nabízíme 30% slevu (= třicetiprocentní). Stejně jako u předchozího bodu jsou nějaké koncovky jako „-ní“ naprosto nadbytečné a prostě se tam nepíší.

3) Můj x svůj

V tomto mnoho lidí chybuje. Nejde totiž o totožná slova, která je možné kdykoliv zaměňovat. Jejich užití má svá pravidla.

Pokud se zájmeno vztahuje k podmětu věty, musíme vždy použít zájmeno „svůj“ a nikoliv „můj“. To platí samozřejmě pro všechny osoby.

Příklad:

Plním mé sliby. (To je špatně. Je zde nevyjádřený podmět „já“ a zájmeno „můj“ se tedy vztahuje k tomuto podmětu, jak jsme si vysvětlili výše). Věta bude tedy správně znít takto: Plním své sliby.

Další příklad:

Robert si začal dělat řidičák na radu jeho bratra. (Myslíme-li Robertova bratra, je věta opět špatně. Podmět je Robert a zájmeno se vztahuje k tomuto podmětu. Zde je výpověď i zavádějící, můžeme se ptát, na čí radu? Mohlo by se jednat o úplně jiného člověka. Věta tedy bude správně takto: Robert si začal dělat řidičák na radu svého bratra.

4) Ji x jí

I zde se občas chybuje. Přitom je pravidlo docela jednoduché. Určitě si ho zapamatujete.

Tvar „ji“ používáme pouze ve 4. pádě.

Tvar „jí“ použijeme ve všech ostatních pádech, nejčastěji to bude 3. pád.

Příklady:

Potkala jsem ji včera. (Potkala jsem koho, co? – 4. pád, krátké i)

Řeknu jí to dnes. (Komu, čemu to řeknu? – 3. pád, dlouhé í)

To samé bude platit u tvarů „ni“ a „ní“.

Příklady:

Myslím na ni. (Na koho, co? – 4. pád, krátké i)

Mluvili jsme o ní. (O kom, o čem? – 6. pád, dlouhé í)

5) Zájmena mě x mně

Další zájmena, ve kterých se často chybuje jsou mě a mně. Opět si stačí zapamatovat jednoduché pravidlo.

Mě použijeme ve 2. a 4. pádě. V těchto pádech lze mě nahradit také výrazem mne.

Mně použijeme ve 3. a 6. pádě. Ve 3. pádě lze použít i výraz mi.

Příklady:

Pozval mě/mne na koncert. (Pozval koho, co na koncert? – 4. pád)

Mluvili o mně na poradě. (O kom, o čem mluvili na poradě? – 6. pád)

Koupil mně/mi to k narozeninám. (Komu, čemu to koupil? – 3. pád)

Rada na závěr: Čtěte po sobě své texty. Často v textech vidím zbytečné překlepy, slova navíc a chyby, které byste mohli odstranit, kdybyste si text nejdříve pozorně a pečlivě přečetli.

Pomohly vám tyto tipy? Napsala jsem to pro vás srozumitelně? Klidně se mě ptejte na nejasnosti dole v komentářích nebo mi rovnou napište na info@terezapickova.cz.

Bude-li zájem, vytvořím pokračování a vyberu pro vás další časté chyby.

Pokud si nejste jistí svou češtinou a potřebujete korekturu, objednejte si ji u mě. Zde je má nabídka. Můžete mi psát na e-mail info@terezapickova.cz.